Mezinárodní studie publikovaná v autoritativním časopise Discover Psychology poprvé empiricky potvrdila to, co psychologové a filozofové říkají již po staletí: láska k partnerovi je neoddělitelně spojena s láskou k sobě samému .
Vědci provedli průzkum mezi 460 účastníky a zjistili, že dvě složky lásky k sobě – péče o sebe a sebepřijetí – přímo předpovídají míru vášně, intimity a oddanosti v romantických vztazích, uvádí .
Ukazuje se, že schopnost být laskavý k vlastní osobnosti se přímo promítá do toho, jak budujeme intimitu s druhou osobou. Pojem narcismu zůstával dlouho nejasný, a dokonce podezřelý, byl zaměňován s narcismem nebo sebestředností.
Pixabay
Moderní vědci však identifikovali tři jasné složky: kontakt se sebou samým (schopnost slyšet sám sebe), sebepřijetí (schopnost uznat svá omezení) a péči o sebe sama (ochota dělat věci, které přinášejí štěstí). Zajímavé je, že právě poslední dvě jmenované se ukázaly být významnými prediktory zdravé lásky, zatímco třetí – sebekontakt – statisticky neovlivnil kvalitu vztahu, což svědčí o komplexní povaze tohoto vztahu.
Vědci vidí mechanismy tohoto vlivu jako tělesné a neurobiologické – překrývají se oblasti mozku zodpovědné za vnímání sebe a druhých . Když posloucháme příběhy o romantické lásce nebo rodičovské náklonnosti, aktivují se podobné oblasti podkorových struktur odpovědných za systém odměn.
To znamená, že náš mozek nevede tvrdou hranici mezi stavy „miluji sebe“ a „miluji tebe“ – tyto stavy jsou napájeny ze stejných nervových zdrojů. Evoluční psychologové k tomuto obrazu přidávají důležitou nuanci: pozitivní iluze o sobě samém se mohou rozšířit i na partnera .
Lidé mají tendenci idealizovat si své druhé polovičky a tato idealizace funguje jako zrcadlo – v druhém vidíme odraz svého vlastního pozitivního sebeobrazu. Čím více o sebe pečujeme, tím více zdrojů nacházíme k tomu, abychom si na svém partnerovi všimli toho nejlepšího a odpustili mu drobné nedokonalosti.Studie také zjistila, že spokojenost ve vztahu navíc nepředpovídá ani tak sebeláska, jako spíše soucit se sebou samým – schopnost projevovat laskavost sobě samému ve chvílích utrpení a vidět společnou lidskou zkušenost.
Tento objev mění zaměření: důležité není jen „mít se rád“ ve smyslu sebeoslavování, ale umět se podpořit v těžkých chvílích, aniž bychom upadali do sebekritiky a izolace. Právě tato schopnost vytváří vnitřní odolnost, která nám umožňuje snášet těžká období v páru.
Přečtěte si také
- Jak pochopení čtyř složek lásky mění vztahy a proč je potřeba psychologická gramotnost
- Co se stane, když se přestanete bát konfliktů, a jak čtyři techniky promění hádky v intimitu.
